Ferrari v bouřce

Nedávno jsem se v rámci diskuze na superiphone.cz dostal k otázce, jak je na tom iPhone s odolností, když se nosí v kapse s klíči, flash disky a dalšími ostřejšími předměty.

Upřímně, vůbec netuším.

iPhone jsem měl přes rok a něco, a za tu dobu se mi jen lehce obrousil nápis na zadní straně a mám na něm sem tam pár „šmouh“ od látkového obroušení na logu. Nepoužívám žádné folie, pouzdra, nosil jsem ho běžně v kapse u jeans.

Pravdou ale je, že jsem ho nikdy nenosil ve stejné kapse jako klíče. Nebo že bych ho měl hozený v brašně u nabíječky, flashdisků a švýcaráku. Stejně tak jsem s ním nedělal žádné vylomeniny, pokusy, neházel ho po štěrku nebo netestoval, jak se bude chovat po pádu z metru nebo dvou.

Že jsem občas bordelář (občas mě někdo zařadí mezi ajťáky, takže to bude moje výmluva), neutírám denně prach a prostředí, ve kterém žiju, není sterilní jako desinfikovaná karanténa před prvním použitím, no bóže. Co si ale určitě všichni u všech ajťáků, geeků, ale i modelářů, zahrádkářů nebo filatelistů všimne, tak že své hračky opečovávají.

Nejde například jen o ty hadříky na čištění, které dostane každý automaticky k čemukoli od Apple, ale jde i o způsob chování se k daným předmětům. Stejně tak, jako když budete pozorovat, jak se lidé k sobě chovají, poznáte, kdo má ke komu jak vstřícný nebo odměřený vztah, úplně stejně budete moct ohodnotit, jaký má „vztah“ k danému předmětu.

Cena nehraje roli

K autu za 500.000,- se dokážou lidé chovat daleko hůř než ke staré hračce z dětství za 3 Kčs. Při pohledu na vedví rozštípnuté Ferrari, na které při silnější bouřce spadl strom (běžný škodolibý obrázek kolující po netu), si říkám, že majitel auto asi moc v lásce neměl. A pak člověk vidí stařečka na chalupě, jak ze všech sil leští nejdražším a nejšetrnějším přípravkem stodvácu. Nebo zaslechnete, že zakladatel obřího řetězce IKEA donedávna jezdil ve starém Volvo. O strýčkovi Skrblíkovi a jeho prvním čtvrťáku asi nemusím ani mluvit.

„Když už to stojí tolik peněz, mělo by to něco vydržet“

No jo, ale s Ferrari taky nepojedete na Dakar. A s objektivem typu „sestřelovací dělo na meteority“ nepůjdete fotit do vody. S větší pravděpobností dostane kráska z Maranella vyhřívanou garáž a kanón solidní protinárazový vak. Teda za předpokladu, že jsou vaše, nikoli firemní nebo státní. To jsou pak lidé strašní dobytci schopni jet Mercedesem po poli a když náhodou sletí projektor ze stolu, tak no bóže. Shodit si ho doma, to by bylo, sedm dní smutku, návštěva psychiatra (nebo psychologa, nevyznám se v tom, prostě ten třetí z party, kde jeden je psychopat), konec světa a málem rodinná sešlost v uctění památky.

Tak jaká je odolnost iPhonu?

No, podle toho, jak se k němu budete chovat.

Pokud ho budete brát jen jako (chtělo by se říct kus plastu, ale skoro žádný na povrchu není) mobil, bez toho, aniž byste věnovali jednu myšlenku tomu, jak asi dopadne, když ho budete nosit v brašně s pohozenými krámy, bez úcty ke své práci a vypětí, které jste museli vynaložit na to, abyste si ho mohli pořídit, no tak pak toho moc nevydrží. A víte co? Bude to jen vaše chyba.

Pokud jste si na něj vydělali sami, bez maminky, tatínka, milence, ježíška … dávali si peníze bokem, šetřili a těšili se na něj, asi těžko ho pak jen tak hodíte do té brašny mezi běžné věci. Zejména i proto, že to je krásný perfektně vyrobený kousek, takže by byla škoda ho schovávat do nevzhledných pouzder a armádnách folii proti poškrábání.

Odolnost iPhone 4 budu moct ohodnotit až tak za rok. Předpokládám krapet poškrábané sklo a pár menších záseků do kovového orámování. Ale upřímně, budu se snažit, aby se tak nestalo.